Rozhodli jsme se opět podívat do Chorvatska a ukrojit dalších pár kilometrů z Via Adriatica. Z Jihlavy vyrážíme ve 4:00. Během cesty se naplňuje předpověď počasí a už před Vídní začne pršet jako z konve a prší celou cestu.
A prší i na autobusovém nádraží v Permani, kam jsme dorazili přesně v 11:00. Tady na parkovišti máme v úmyslu nechat auto.
Podle radaru, by se ve dvanáct, mělo otevřít čtyřhodinové okno bez deště. Dáváme si oběd a čekáme, jestli tomu tak doopravdy bude. V poledne se déšť mění ve slabé poprchávání, a tak vyrážíme na trek. Za Permani se chytíme modré značky VA.
Když v lese poprvé uslyšíme jelení troubení, nejdřív nás to pěkně vyděsí. Za zády slyšíme v dálce hřmění, které se bohužel přibližuje, aby někde u Mačkova vrhu přišla průtrž mračen.
V ospalé vsi Studena narazíme na otevřenou hospodu, a tak doplníme ionty.
Do dnešního plánovaného nocoviště to máme ještě 7 km. Po vydatných deštích musíme potok Zala přebrodit.
Pod vrcholem Vojak míjíme opuštěnou budovu, ve které by se dalo přenocovat. Na nás působí ale studeně a temně. V blízkosti se nachází pramen.
Stan si postavíme na Vojaku, neprší, ale zato začal foukat silný vítr. Po okolních stromech rozvěsíme mokré věci, snad trochu vyschnou. Naše nocležiště se mi moc nezamlouvá, tak 60 m od stanu leží mršina koně a jsme na území kde žijí medvědi.
náš záznam trasy na Stravě