ZPĚT
Tentokrát přibalujeme na výpravu do hor i silniční kola a tak Honza bere jejich truhlářskou dodávku do které se pohodlně i se silničkami naskládáme. Ve středu po práci vyjíždíme v sestavě Honza, Mára, Lauič a já směr Č.Budějovice, Linec, Salzburg, Bischofshofen. Na úrovni údolí Rauris sjíždíme v obci Tachenbach k soutěsce Kitzlochklamm. Asi 23h jsme na parkovišti u soutěsky. Honza a Lauič přespí v dodávce a já s Márou si usteleme na stolech pod přístřeškem. Ráno vstáváme asi v šest hodin, aby nás tu někdo nevylapil, protože „kempovaní“ tady není dovolené. V sedm jsme po jídle a protože soutěska není ještě otevřená přeskakujeme turniket a míříme k nedalekému nástupu na ferátu. Kitzklettersteig začíná déčkovou obtížností po docela mokré a kluzké skále, dále pokračuje obtížností C/D až k lanovému mostu. Mostem překonáváme díru pod námi a dostáváme se na římsu kde se cesta rozděluje. Doprava lehčí varianta C/D a v horní části D. My ale volíme těžší variantu vlevo, nejdříve procházíme tunelem ke zvonu a tady to začíná úsek E a dvakrát úsek E/F přes převisy. Síly rychle ubývají předloktí jsou napumpované jak u pepka námořníka a tak v půli výstupu volím taktiku odpočinku za lanem. Po přelezení těchto úseku se napojujeme na už společnou cestu D, Teufelsschlucht (Čertovu soutěsku) se překonává lanovkou Flaynig Fox. Naštěstí má Lauič pro překonání potřebnou karabinu. Pak už se jen sestupuje k zápisové knize a dalším céčkovým sestupem na cestu na konec soutěsky. Přelezení celé feráty nám trvá něco přes hodinku. K autu jdeme sestupovou cestou soutěskou, ale placení za vstup do soutěsky se nevyhneme. Správci kteří ráno soutěsku procházejí nás na ferátě viděli a dokonce nám zablokují naše auto jejich teréňákem. Po zaplacení šesti euro za osobu odjíždíme do Bruck a.d.Grossglocknerstrase.
Na parkovišti naproti Bille necháváme dodávku a po kafíčku a jídle se na silničkách vydáváme zdolat Grossglocknerstrase. Startujeme ve výšce asi 750mnm po asi čtrnácti kilometrech pozvolného stoupání se dostáváme k mýtnici ve výšce 1150mnm a dalších 14km bojujeme v podstatně prudších pasážích nejenom s kopcem ale i se silným větrem. Občas nás vítr úplně zastavuje. S přibývající výškou přibývá i sněhu okolo. Lauič mě odchytává na parkovišti Fuschertörl ve výšce 2407m. Ještě se dá vyjet výš na Edelweishütte 2571m, ale je fakt hnusně. Po chvilce doráží Honza s Márou, oblékáme návleky a bundy a po nezbytném focení svištíme dolů. Dole je krásně a tak v pohodovém tempíčku objíždíme jezero u Zell am See. Okolo páté odjíždíme. Cíl: Itálie kemp Olympia před Cortinou ´d Ampezzo. Po projetí Felbertauerm tunelu začíná lejt jak z konve. Máme ale štěstí, v Itálii pomalu přestává pršet a stan stavíme skoro v suchu.