Dnes zase všechno sbalíme a rozloučíme se s Albánií.
Abychom byli blíž domovu, přejedeme na poslední tři dny do Černé hory. Cestou se zastavíme u Meského mostu, který je od Skadaru vzdálený jenom 6 km. U městečka Mes se nad řekou Kir klene největší a nejzachovalejší most z doby osmanské říše.
Potkáváme zde manželský pár ze Slovenska. Sjeli z vesnice Thethi, která se nachází v Prokletých horách a moc se jim tam líbilo. Letos už albánské alpy nestihneme, cíl na příští rok. Na hranicích do Černé hory nás přivítá zpívající celník, projedeme hlavním městem Podgoricou a vyhlídkovou silnicí jedeme rovnou do národního parku Durmitor. Jsem uchvácená, nádherné hory, zelené pastviny, stáda ovcí a pastevecké domky.
Máme vybraný kemp Ivan Do, za městečkem Žabljak (nejvýše položené městečko v ČH 1450 m.n.n.m.). Kemp už svou největší slávu asi zažil, vybudovali nové sociálky, ale nikdy je neuvedli do provozu. Ale je tady klid, krásně zelená tráva a nádherné výhledy. Nejprve si uvaříme oběd a na večer se půjdeme podívat k černému jezeru.
Když jsme projížděli okolo, byl tam pěkný nával turistů. Ale na večer máme štěstí, téměř všichni už odjeli. Na procházce okolo jezera nikoho nepotkáme.
Po západu sluníčka na vlastní kůži pocítíme, že se nacházíme ve 1450 m, je pěkná kosa. Oblékáme všechno, co máme.