Ráno vše balíme přejíždíme do Ropojanské doliny. Cestou se zastavujeme v Gusinje, aby jsme dokoupili nějaké zásoby, avšak všude je zavřeno.
Cestou do vesnice Vusanje ještě zastavujeme u pramenu Aliho Pashi a doplňujeme alespoň zásoby vody.
Projedeme vesnicí Vusanje a auto necháváme na parkovišti u restaurace Grlja. Autem s vyšší světlou výškou se dá jet ještě asi 3km dál údolím až k tábořišti, ale nechceme riskovat. Asi v 10 hodin se vydáváme na trek k jezerům. Už si přesně nepamatuji kde, ale platíme rangerovi za vstup do NP 3x3Euro za dospělého.
Asi po 1,5km přicházíme k smaragdově zelenému Oku Skakavice. Je to velmi silný a studený pramen.
Asi půl hodinky se tady kocháme a fotíme. Jsme tady úplně sami. Vracíme se na makadamovou cestu a dál pokračujeme údolím. Po necelých dvou kilometrech míjíme tábořiště, ale nic tady není. Místa kde by se dalo stanovat jsou hodně podmáčená.
Údolí je moc krásné, kolem cesty je spousta lesních jahůdek a tak si ho dočasně přejmenováváme na „Jahůdkové údolí“
Po dalším kilometru opouštíme širokou cestu a začínáme stoupat k chalupě Zastan Karaula. Chalupa nefunguje a zčásti měla strhnutou střechu.
Chalupa je na planině asi 1350m vysoko a čeká nás stoupání částečně lesem do nějakých 1750m. Když les ustoupí už je to jen kousek na hranici s Albánií.
Po překročení hranice lehce sestupujeme k jezerům a otevírají se nám neskutečné výhledy. Jsme doslova obklopeni nejvyššími vrcholy Prokletých hor (NP Prokletije)
Kolem půl třetí se vydáváme stejnou cestou zpět. Doufáme, že počasí ještě vydrží, celou dobu mraky nevěští nic dobrého. Asi kolem půl páté jsme u Oka Skakavice, kde se vykoupeme.
záznam našeho treku na Stravě
Začíná lehce pršet a tak jsme rádi, že jsme vcelku suchý dorazili na parkoviště, kde využíváme turistický přístřešek.
Dnes budeme kempovat tady. V restauraci naproti nikdo není, kolem osmé hodiny přestává pršet a tak můžeme postavit stany.
