ZPĚT
Ráno se probouzíme do dne bez mráčku. V 10h sedláme silničky, lehce roztočíme nohy při klesání do Cortiny. Z Cortiny začínáme stoupat do sedla Falzarego. Mraků začíná přibývat a když jsme po patnáctikilometrovém stoupání v sedle, tak počasí v údolí u Marmolády nevypadá vůbec dobře. Fotíme se u tabule v sedle, pak obleknout a jdeme do sjezdu. Po patnáctikilometrovém sjezdu následuje zvlněná část a z křižovatky za Colle S.Lucia jdeme do prudšího 10km stoupání do sedla Giau. Asi 3km před koncem stoupání do sedla mám defekt zadního kola. Kluci na mě čekají v sedle schováni před začínajícím deštěm. Je zataženo úplně všude a tak se rozhodujeme pokračovat dál. Do kempu to máme asi dvacet kilometrů z toho patnáct z kopce. Po chvilce jsme promočený na kost a teplo nám zrovna taky není. Dole ve sjezdu máme problém držet řidítka jak s námi zima cvičí. Už se těšíme na výjezd z Cortiny ke kempu až se trochu zahřejeme. Krásnej okruh nejeto 72km převýšení 3105m.
záznam trasy na stravě https://www.strava.com/activities/614924935
V šest přestává pršet a nechce se nám proležet zbytek dne. Autem popojíždíme kousek nad kemp a jdeme k vodopádům na Rio di Fanes. Procházíme dolní i horní cascatu a tak do kempu přijíždíme v půl desátý.