Noc v plechovém bivaku na Ogradenici byla dobrá, jen nás ráno s probudila myška pobíhájící po podlaze. Vstáváme asi v sedm a venku snídáme.
snídaně na Ogradenici
V 8:20 vycházíme..
odchod z Ogradenice
Z Ogradenice scházíme dolů, aby jsme se znovu napojili na Premužičovu stezku. Na rozcestníku stojí Baške Oštarije 8hodin.
V 9:15 přicházíme k prameni Izvor Gornije Korito. Voda z něj ale neteče. 🙁
Cesta pokračuje poměrně nenáročným terénem.
V jedenact hodin se dostáváme k Planinarskému skloništi Skorpovac 958m.
V chatě je plně zařízená kuchyň, pokoj na spaní, místo pro odkládání batohů i záchod. Vedle chaty je velký kamený sběrač na dešťovou vodu a tak si zase vytahujeme vodu vědrem z nádrže. Naproti chatě je krásný plácek i pro stany, kde odpočíváme a vaříme vodu na čínskou nudlovou polévku.
Ve 14hodin se dostáváme do sedla Dabarska kosa. Do sedla vede asfaltka a dál severně do hor už jen šotolinová cesta.
Ze sedla odbočujeme z Premužičovi stezky a chceme jít přes hřeben Dabarski kukovi. Tento ambiciozní plán však brzy přehodnocujeme. Vždyť jen stoupání na první vrchol Butinovača 1127m nám zabral téměř hodinu a to může být třeba tak pětina cesty k vrcholům Žuti kuk a Kiza. Výstup na Butinovaču, ale za ten výhled stál. I k vzhledem velkému teplu a nedostatku vody, o časové naročnosti přechodu tohoto hřebene ani nemluvě, raději sestupujeme na Premužičovu stezku.
Asi okolo 16hodiny jsme v altánu pod vrcholy Žuti kuk a Kiza
odpočinek v altánu
Před 17hodinou jsme u hostelu v Baške Oštarije a dopřáváme si večeři. (2x tomatová polévka, milánské špagety, pstruh na grilu s hranolkama, 2x salát, dvě pivka a jeden rádler to vše za 210kuna 🙂 )
Když jsme to všechno spořádali, musíme ještě něco přes kilometr dojít do kempu Velebit. V rychlosti postavíme náš nový ultralehký stan z Decatlonu a těšíme se do sprchy. Až se setmí ještě se donutím vstát ze stanu a přizuji noční fotky.
náš záznam na stravě