ZPĚT
Aby jsme se dostali od moře z kempu Ujča na parkoviště pod horskou chatu Zavižan, musíme zdolat autem převýšení asi 1500m na třicetipěti kilometrech. Z toho posledních šest kilometrů od Babič Siča, kde se vybírá vstupné do NP, už se jede jen po makadamové cestě. Z parkoviště pokračujeme pěšky kolem kaple a za botanickou zahradou odbočujeme na menší pěšinu. Začínáme stoupat nejdřív bukovým lesem následně se prodíráme klečí na vrchol Velikeho Zavižanu 1676mnm. Z vrcholu je nejen krásný rozhled na okolní kopce, ale i na moře a ostrovy Rab, Goli, Prvič a Krk. Zpátky nejdřív sestupujeme stejnou cestou, následně uhýbáme doleva a kolem základny botanické zahrady stoupáme ještě na kopec Veliká Kosa a dál kolem chaty Zavižan sestupujeme na parkoviště. Celá tahle „procházka“ nám zabrala asi 3 a 1/2 hodiny a gépéeska na změřila 5,1km. Cestou dolů v infocentru Babič Siča kupujeme holkám trička NP Sjeverni Velebit, pán ale nemá velikost pro Apolenku a tak nás posílá do infocentra v Krasno Polje. Tričko máme koupené a paní z infocentra nám ještě doporučuje navštívit záchranou stanici medvědů v Kuterevu. Což je dalších asi 15km po úzkých silničkách dál do vnitrozemí. Máme štěstí a tak dostáváme odborný výklad od holky ze Slovenska, která tu pracuje jako dobrovolnice a zároveň smůlu, že z aktuálně dvanácti medvědů jsme ve velkých výbězích viděli jen dva. Ostatní měli v odpoledním horku siestu a byli řádně schovaní.